Nepoděly děti, byly nejprve hacknuty a pak prohlášeny za nebezpečné a násedovala výzva "DUCHA DOBY", ať si to dáme do pořádku. Vpravdě se tomu nedá nic vytýkat. Nechali jsme web napospas nájezdníkům a nestavěli ploty, neustále neotesávli palisády, netyčili věže a dělostřílny, zkrátka se lehkovážně oddávali myšlenkám dobrých úmyslů čisté poezie. Všechno to musí být dnes pozásluze potrestáno, a tak ta naše pohodlnost nás odsoudila k činu zoufalému, který klasik oznčuje frází "INTER ARMA SILENT MUSAE". Takže konec lelkování, barbaři jsou před branami a je třeba máknout na novém webu, má-li jaký být.

Ale třeba mě jako skeptika neberte vážně a užívejme si nadále starých stránek skupiny XXVI (jmeno "skupina", heslo "26"), kde se narcistně můžeme spatřit v zrcadle starých časů, viditelně mizejících. Ovšem opět do doby, než starý děravý webněkdo vezme ztečí a velký bratr Internet nás nevyzve, ať si to zase dáme do pořádku. Ale tu už budeme poučeni, že přece jde o naše DOBRO. Možná jsem jen vyjukaný Evropan, který tak dlouho kolonizoval svět, až mu to svět vrací i s úroky. Nebo vskutku platí tvrzení, že žijeme v otevřené knize psychopatologie? Nevím neb jsem vyhořel.

Každopádně než se to tady celé dá do pořádku, nezbývá, než to tu celé předělat, a to chvíli to potrvá. Uvítám jakoukoliv pomocnou ruku. Neúnavně to tady zatím sledujte.

 

Váš KJB


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Heslo na wikipedii

Vážení, snažím se zachytit existenci Skupiny XXVI na wikipedii. Zatím je příliš stručné a nikoho nezajímá, zejména pro to, že heslo není např. dostatečně ozdrojované.

Proto prosím ctěné osazensrvo, aby se na tvorbě hesla (jakýmkoliv způsobem) podíleli. Rozšiřovali jeho obsah. Oslovili jsme naší diplomantku Anetu Plškovou. která má psát na stéma Skupina XXVI doktorandskou prácí, tak to nenchte jen na ní...:-)

Text pro okamžik

Pavel Rejchrt

NAD VŠEMI ZTRÁTAMI - A ZDA TO ZTRÁTY BYLY?

nadepiš: muselo tak být

Jít do prázdna jen přechodnými styly

a nezachytitelné bíle zachytit

 

bianco všech knih a tišina všech duší

mezera slov i pauza v sonátě

k tomu jsme odjakživa osudově hluší

a přece jenom zde svět skví se v ornátě

 

jenom zde celebruje paradoxní slávou

toho co není jménu Jsem Jenž Jsem

jenom zde stává se mu jím hořící trávou

lem jeho rozsvěcuje v maják věčnostem

ze sbírky Labyrint země Sinear (Cherm, 1999)