Nepoděly děti, byly nejprve hacknuty a pak prohlášeny za nebezpečné a násedovala výzva "DUCHA DOBY", ať si to dáme do pořádku. Vpravdě se tomu nedá nic vytýkat. Nechali jsme web napospas nájezdníkům a nestavěli ploty, neustále neotesávli palisády, netyčili věže a dělostřílny, zkrátka se lehkovážně oddávali myšlenkám dobrých úmyslů čisté poezie. Všechno to musí být dnes pozásluze potrestáno, a tak ta naše pohodlnost nás odsoudila k činu zoufalému, který klasik oznčuje frází "INTER ARMA SILENT MUSAE". Takže konec lelkování, barbaři jsou před branami a je třeba máknout na novém webu, má-li jaký být.

Ale třeba mě jako skeptika neberte vážně a užívejme si nadále starých stránek skupiny XXVI (jmeno "skupina", heslo "26"), kde se narcistně můžeme spatřit v zrcadle starých časů, viditelně mizejících. Ovšem opět do doby, než starý děravý webněkdo vezme ztečí a velký bratr Internet nás nevyzve, ať si to zase dáme do pořádku. Ale tu už budeme poučeni, že přece jde o naše DOBRO. Možná jsem jen vyjukaný Evropan, který tak dlouho kolonizoval svět, až mu to svět vrací i s úroky. Nebo vskutku platí tvrzení, že žijeme v otevřené knize psychopatologie? Nevím neb jsem vyhořel.

Každopádně než se to tady celé dá do pořádku, nezbývá, než to tu celé předělat, a to chvíli to potrvá. Uvítám jakoukoliv pomocnou ruku. Neúnavně to tady zatím sledujte.

 

Váš KJB


Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Text pro okamžik

Učili mě pískat

 

Když dozrávaly třešně

Na školním pozemku
Musela jsem hlídat –
Vedle byl byt školníka
Naproti byt horníka

- A kousek opodál
Kdysi stávala cihelna
A teď v těch místech mlčí
Výměník
Co schovává
Česače třešní

Ti všichni z ulice
Učili mě pískat

Radana Šatánková