Příchovice 1. – 3. 12. 2017

     Příchovice 2017 začaly tím, že jsme na Besedě vystoupili z autobusu a Svatava řekla, jaký je tam krásný vzduch. A pak to několikrát opakovala. No jo, městská holka, co můžu chtít. Já viděl akorát tmu. Jo a měsíc. Svatku bych taky, ale koukal jsem spíš, abych neupadl. Svatka je pořád stejná. I ona je symbolem Příchovic. Furt pěkná.

SVATKAPRICH

Zita a Svatka

      Skončily (Příchovice 17) Fotkou Jožky. Prostě najednou koukám, že ho mám na konci svého fotografického seriálu. Co říkal už nevím. Ale jistě / asi nám dával rozhřešení. Poděkování asi ne, neb si ho nezasloužíme. (V jeho kázání při mši svaté v sobotu objevila se zmínka o alkoholu.)

ROMAN5

Roman po vyprošťováku

      Ale jsme u pátku a v hospodě, kde jsme se po několika zdvořilostních frázích na faře řízením osudu sešli. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné a v hospodě otvírají se myšlenky. Témata: Lízna: Šel jsem však vytrvale. Neboť páter Lízna kromě svých cest vede i exercicie. ∎ Cesta českých básníků s básněmi do Lvova ∎ Literární stipendia ∎ Konstatovali jsme, že se nám náš návrh na prezidenta, na kterém jsme se před dvěma roky usnesli, nepodařil. Šimon Pánek se asi o našem nápadu ani nedověděl.

SMICH

 Roman, Radana a Zbyněk

 

     Já se nedozvěděl další podstatné věci, protože nejdůležitější myšlenky přicházejí v české hospodě okolo půlnoci a to už jsem měl půlnoc. Prý byla řeč o pánských pocitech při hlazení dámské prdele a o důsledcích.

     V sobotu ráno jsme se před farou vyfotili s obrovskou dýní, kterou kdosi přivezl, že z ní bude polívka. Myslím, že se to nepodařilo. Ale fotku máme.

Skupina 2017 II

 Skupina XXVI

     Cílem vlastivědného výletu byla hospoda s podivným názvem. Myslím se jmenuje Perlíček – Prdek. Básníci tu tvrdili, že hospoda podražila. Ale třeba je to tím, že čeští autoři nemají peníze na žádnou hospodu. Akorát Viewegh, ale ten sem nejezdí. Někteří básníci dorazili až do Vysokého a zpátky autobusem.

VYLET

Bětka, Petr, Vojta a Radana 

     Diskuzní témata zajímavá, ale jsem je zapomněl a zapomněl jsem i sešit. Akorát jsem někde na papírku našel několik poznámek, ale nevím, co znamenají: „Tady ne! ∎ Jídlo je taky sex. ∎ Matterhorn je nejtěžší ze (nečitelné) ∎ Maluju rychle (Možná to ale je z jiného místa a jiné doby. Možná od pana malíře Náhlovského. Výstava v Rovensku).

     Helena se našla. Byla se podívat hlouběji do Pasek. Spíš níže.

Helena a Roman

Jiří, Roman a Helena

Na faře čekala Šárka. Dobrý duch Šestadvacítky. Možná dobrá duše. Vyprávěla, jak byla na rozhledně Štěpánce. Dvakrát. Jednou s farníky, jednou s Cimrmany. Ti ji naložili na čtyřkolku a na vrchol věže pak po schodech vynesli. Taky jak byla sbírat polodrahokamem pod Kozákovem. Šárka má největší přehled o lidech, co jezdí na Příchovice. Šárka je vozíčkář.

абrka a Petr MadЫra I

Šárka, Petr, Jirka a Petr II.

     Mše byla v šest. Přišel i Pošťák. Sdělil, že se to pokusí s tím nahoře trochu srovnat. Doprovodnou kapelou je tady v kostele sv. Víta kytara. Všude jsou připraveny smrky na výzdobu. Pěkně voní. Jožka sloužil dle předvánočního času v zeleném.

     Zlatý hřeb začal poněkud opožděněji – museli jsme umývat nádobí. Připadal jsem si jako doma. Ale, jen trochu. Tam nemám žádnou Radanu, která by mě učila, jak se oplachuje. Alespoň při nádobí mám rád klid.

CTENI

 Večerní čtení na faře

     Roman všem oznámil, že autorské čtení má letos už ročník 34. Někteří jsme se divili, že jsme tady tak dlouho, myslím na světě. (Nejstaršímu autorovi je 78.) Trochu ho znám. Témata byla značně rozličná. Námětově i úrovňově. Někteří se trochu předváděli, jeden víc. Někteří se nenechali zastavit. Někteří se nenechali přemluvit, aby vůbec četli.

KAREL2

Homo deus Karel

Řeč byla o knize Homo deus, byly tu vlastní máchovské reminiscence, vystoupil známý písničkář, potulná harfenice s malou harfou, s jakou putovali kdysi potulní muzikanti. Jeden z básníků začal psát, když se učil na teologa. Jeden ne-básník četl deníkové záznamy. Někteří básníci nečetli nic, protože ještě nic nenapsali. V nich je naděje české literatury. Zlatým hřebem zlatého hřebu byl jeden český básník ze Šumavy. Četl svou poezii agresivně přímo do tváře posluchačům. Asi se tomu říká sugestivně.

 Roman2

Roman na vrcholu své formy

     V neděli ráno bylo na tanvaldském nádraží už před osmou rozedněno. Tam dočkal jsem se poezie všedního dne v neděli. Přišel neznámý cestující s módně roztrhanými koleny. Už ve dveřích do čekárny slyšel jsem jeho báseň: „To je v prdeli // to je v prdeli // … . Své rýmy přerušil jenom, když si kupoval jízdenku, pak zase pokračoval. Na peron, do vlaku, a vezl krásu poezie dál do světa. ProChor.

PROCHOR

ProChor a jeho výstavka


Komentáře   

+2 #9 Martin David 2017-12-28 00:16
Ach jo... když vidím ty tváře plantážníků, co tam byli, lituju nakonec, že jsem nejel. Jenomže - byl jsem v pátek po druhé noční dvanáctce... a navíc od nedávného zubaře s obroušenými zuby (kvůli můstku), takže bych stejně nemoch pít studený pivečko... V hostinci, v tom domě Hospodinově.
Citovat
+1 #8 H.Krystová 2017-12-20 08:18
Ahoj Romane, víš vratila jsem se vlakem, šla jsem si na hlavaku něco koupit, byla tam taková silnější prodavačka myslím si že kolegyně od pana olešníka řekla mi jestli jsem ruska tak mne udá potom se otočila na kolegyni a jestli jsem jako ona ukrajinka to ona řekla že ona není a už více si z toho nepamatuji, nevím, asi bych víckrat si tam nešla nic koupit, mám strách.
Citovat
+1 #7 H.Krystová 2017-12-20 08:17
ahoj romane bylo mi to líto byly hory byla zima a sníh bylo i sluníčko a dobře se mi spalo protože bylo dobře a dobré jídlo
máš na hlavního organizatora co to tam povolil nějaký kontakt nebo na ,, faraře,, do ničeho mě nenutily to mi přišlo dobre, mohla jsem zůstat o den navíc a konečně se propsapat o samotě. chtěla jsem jen poděkovat kdyby nahodou jako nechtěli dát kontakt tobě, panu faraři se líbil pan olešník mě zas tolik ne jeho postoj k životu v jeho tvorbě připomínalo mi to toaletní papír a zachodovou poezii..
Citovat
+1 #6 H.Krystová 2017-12-20 08:15
Děkuji moc za všechny fotky z pohádkově zimních příchovic, je tam nějaký romane kontakt na organizátora, že bych tam mohla někdy třeba na dva dny nahoře si odpočinout, jestli by byla tato možnost, vyřid že za všechno moc děkuji spalo se mi tam dobře, děkuji.
Citovat
+1 #5 H.Krystová 2017-12-20 07:57
. Víš mne se moc líbila ta tvoje kamarádka či známá malířka jak má manžela a také si mi psal že nějakou nemoc, poslal jsi mi od ní ukázku práce, malovala také moc pěkně. Víš romane byla to taková silnější ženská s blond vlasy trochu vypadala jako žába a tvrdila že to jí vždycky říkala ruska tak jsem raději jí nato nic neříkala nevím připadala mi jak stavařka potom mi řekla že neznám hlavní nádraží přišla mi že stojí v nějakém stroji ta druhá opravdu vypadala hnusně ale nic neříkala měla jsem chut se zastavit za jejich vedoucí, avšak jsem si řekla na co něco řešit s takovou osobou.
Citovat
+1 #4 H.Krystová 2017-12-20 07:56
Dostala jsem dneska krásnou pohlednici s ptáčkama vypadají jako takové červené sýkorky s černým kabátkem od nějaké autorky z Moskvy, víš od paní, kterou jsem poznala u nás v Lokti, je to jak pohlednice z příchovic, malá vesnice v zimě s těmito ptáčkami a jeřabinkami s koníčkem a vozem krásnýma čepicema na dřevěnicích krásnýma vločkama a červeným kostelem spíše vysokým než tlustým a růžovým červánkovým nebem, to asi budou červinky, krásné medové tmavé barvy domečky, malá vesnička, tak moc hezkej je tam i text, jsem dojatá.
Citovat
+4 #3 Martin David 2017-12-17 21:16
A což takhle, chaso veselá, nějaké fotky z místa činu (Příchovic) by nebyly?
Citovat
+2 #2 VojtaM 2017-12-07 09:22
Myslím, že Svatku by proChor býval taky viděl, kdyby se nedíval výše. Jinak že Svatka "furt" pěkná so myslím taky...
Citovat
+3 #1 Darmošlap 2017-12-06 17:38
proChore, co bys Svatku taky?
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Text pro okamžik

Z ročenky Staré milenky na 2017

BÁSNÍK JE NA POČÁTKU POTRAVNÍHO ŘETĚZCE, STARÁ MILENKA NA JEHO KONCI…


Smyslem první Ročenky v roce 1998 bylo napsat hezkou péefku a informovat přátele a hlavně nepřátele o vědeckých pekuliaritách Vědeckého studia. Upozornit, že zde na serveru Severu existuje skupina lidí, která mu může být velice blízká. Nyní nám – asi poprvé – dochází, že od té doby uplynulo osmnáct let. Hoď kamenem, kdo jsi bez umění! říkáme. Símurgh, král ptáků, přeletěl Údolí závrati a začal se bát létat. Obivan Kenobi na planetě Opic lepí pytlíky a nechce být nebezpečný, ale umí zabít ve čtverci tři na tři. Kouzelnickej pohled na život je škodlivej, napíše na konci života Rowlingová, – nás ostatní čeká bitva, v níž i vdovy přijdou o své muže. „Básníci jsou čistí, milí, / překvapí vás svojí pílí.“(Jen více básní o básnících!)

 

Patrik Linhart