(soubor básní byl původně psán pro Reví Mítink)

Nápisy a výkřiky

1.

Nápisy a výkřiky

pochodují ulicemi

Reklamy halasí barvami

obtěžkány slogany

o věčných časech

o pravosti

o jednoznačnosti

Dav všedních řečí je obchází

Kradmé drby na pochůzce

obskakují kapsy

 

Fakta vytlačili do podoby

důstojných sak a garderob

 

Občas si podřezávají hrdla

 

2.

Oči mi sedí na parapetu

vyhlížejí spoušť poutí

předzvěsti záplav

Ruka třímá pero

havraní

paví

snad palmový list

Písmo se pod dlaní mění

nedají se zapečetit slova

Archy ve větru se třepotají

inkoust z nich vytéká

a tráví

 

Iluzionista

1.

Zápěstí zaryté v hlíně cest

zápěstí zatklá šachem gest

Dlaně pableskují oči

v zájmu (svítilen?) otročí

ze slepoty čtou Almagest

 

Vyvěrá pára zpod pórů

vtéká do prstních záborů

obsazuje odvrácenou

stranu, stínem osázenou

Rozevlají prostěradla

kovou mlžná hnízda prádla

 

Sedm hnízd pod šňůrami

sedí na osuškách z lamy

V nejvyšším hnízdě v ovzduší

kulaté vejce ropuší

bledé, chráněno můrami

 

Vybrala běl prostor hnízda

povstal Iluzionista

ze skořápek stloukl šaty

můrami si podbil paty

Na píšťalu vábně hvízdal

 

Seskočil hbitě do hlíny

procházel středem pěšiny

usmíval se, zamračil se

čechral chmýří paralýze

svému psisku z želatiny

 

2.

Vešel do bytu pod maskou

svítil do tváří odrazkou

Něco rozdal, něco sebral

zbyl tučný brav, holá žebra

suchou síň změnil na vazkou

 

Hospodář mu poděkoval

za sny, které v srdci koval

hospodyně spílala mu

za zvíření sebeklamu

za úzkost a scestný poval

 

Smích se rozkdákal z kolébek

rozházel kopu utěrek

Na prkno shodil sekáček

vytáhl z dvířek pekáče

Rozbubnoval hrnce lebek

 

3.

Zvábily bubny sousedy

zvedaly chodcům pohledy

skrz okna šusty proudily

Doufání s klamem rodily

jedly s davy sladké medy

 

Zkvasily plástve v trpký hnis

v pohledech syčel Apopis

Šust změnil se ve výkřiky

hrůzy, pádů, střepů, v dýky

On zkrmil bubny hejnem krys

 

Bílý sen

 

V podměsíčným mracích dítě snů spí, ruku skleslou v prázdnu, ukazuje k matce. Oči zavřené po otci.

Vzbouzí poušť polštářů a peřin, mezi záhyby prostěradel leží tkanice a knoflíky, rozeseté v brázdách, zalévané a okopané. Na prsou dun vyjí plyšoví medvědi na budíky.

V roklích se přelévají sádrovcové květy, obdělávají je alabastroví andělíčci kostěnými motyčkami.

 

Dítě snů se neklidně pohne. Povlaky zastudí, hned skelné, zaškrábou, hned režné. Vítr prachového peří zadusí vzduch, zplihnou rohy a lemy, skrčí se. Přikráčejí po patách stuhy vápenného prachu, občas dopadají perly, falešné, ztěžklé strachem. Nedomrlé polštáře kloužou, točí se, plácají se v kalužích malty a pleskají o záchranné tkalouny a zavázky třepotající se z milostivých duchen.

Ticho.

Pak úder. Padá mramor, pláště heroů se tříští, masky pukají na drolících se nártech, paroží rukou se ubíjí k smrti. Ložní prádlo puká a sténá pod podstavci. Z ran teče mléko, leptá peří.

Slepí potkani se vyrojí ze záplat, lížou smetanovou pěnu, střepy chřoupou jako cukr, pískají si.

Porcelánové ciferníky usednou. Konopná lanka obrostou torza, do spár se zaryjí třásně.

 

Dítě snů spí, unaveně a shrbeně.

 

Pídění

 

S rybářským prutem

podél proudu

mezi skalami

 

Chycená mřenka

jednou za dva dny

s prutem

nadějí

 

2.

Ponořený mezi odrazy

ve škvírách zobrazení

tuší rohy býka ověnčené růžemi

 

Spoléhá na víru

že kameny jsou usazeny pevně

šátrá kam dosáhne

 

Usínání samoty

1.

Usínání v lůně lůžka

Samota dvou očí tryská

zpod sevřených řas, tužka

prudce otupěla. Miska

vedle žebrácké holi je prázdná.

A cos čekal na dně brázd dna?

 

Žebrácké misky jsou síta

nenasytí je maso ze žádné dlaně

nebo tváře, žádná krevná kýta.

Prosívej je krví odhodlaně

a vyjde ti jen prázdný džbán.

Obsah dna misky je vždy zanedbán.

 

2.

Palce nohou se hroutí k sobě

v modlitbě usínání za zítřek.

Ale ráno pleskne hladem v drobě,

čaj hlad neuměle žene z dvířek.

Škrábání dáví suchou kůži,

šramoty ve schodišťové skruži.

 

Na zastávce – čekání na naději

nechalo ujet druhý vůz.

Amen

Uhnulo očím v obličeji,

vztekle drtí falešný skus.

Večer se zkusí vrátit, zaškrabe na futra

a nocí se rozezní starobyle nová sútra.

 

Most slepců

 

Osleplí sluncem

někteří si nasadili kapucu

aby ulevili spálenému zraku

 

Holí obíjejí dlažbu

utvrzují žulu

odprýsknou žvýkačky a nedopalky

 

Občas někdo přepadne

přes zábradlí

Občas někdo skočí

 

Ztráta zamilovanosti

 

Když džbánek peřin a zdí

je prázdný

až budí ze sna ozvěnu

pukne.

 

Pak každý pohled v tramvaji

mylný dotek rukavice

znamená.

 

Pak provazce neklidu vrhají

tiky pod lícní kosti

stínohra kreslí obočí pierota

sazí.

 

Pak soustruh

dláto v rozedřené ruce

žulový blok plný jehliček

flambování.

 

Pak minuty zabalené do kynutého těsta

upřené oči vysílají prasátka

a prsty…

bubnuje se v koši.

 

Role lepenky

vhozená do Vltavy plave.

Had vlezl pusou do žaludku

a jazykem vyčistí střeva.

 

A pak…

 

Pohnutí závěsem

je za ním –

snad kavárna? snad nevěstinec?

je libo řeznictví nebo klenotnictví?

je libo? –

Nikdo se nezeptá

a jurodiví blázni váhají s odpovědí.

 

Prsty zabořené do peřin a zdí

vzdychání rukavic

obočí soustruží ústa

šeptání do stínohry.

 

Transmutace lásky

přijde ze dne na den

klid vyvolá otázky…

Máš-li dosti síly

neváhej s odpovědí.

 

Na Vltavu vypluje prám.

 

Přes proudy a jezy

skvrny majonézy

přes kopce a skály

cihly pod pedály

přes lípy a buky

přes pomlky mýtiny štuky do ticha.

 

Na prámu sedí mariňák

kouří cigarety

světlušky mu je počítají.

 

Při boku pírko

balancuje na zčeřené blance.

Zalije ho vlna

vynoří se.

 

A co když popel dopadne?

Oklepá chmýří?

Přijde voda?

 

Ztráta vědomí k světu

 

Zaživa

obracení se pod škvírou

ve víku rakve

šroubovák v kapse

a dýchání

deset a půl minuty šátrání v polospánku

klouby se dřou o mrtvý buk a pochyby

(obestlané černobílou umělinou)

 

Ptáci křičí

je pět

hrobník za chvíli přijde do práce

 

Čtyři šrouby smrti

 

pomalu se vytáčí, vyklají

čerstvě se v letokruzích škrtí

 

Vítr fouknul po fáči

bílé říze

poslední šroub

 

Mysl je šroubovák

semknutá do kovu

Dokáže to

má právo žít

 

Hrobník už nasál kouř a prach oschlého kompostu

 

poslední šroub

poslední stéblo

 

Hrobník už složil mozoly do klína násad

 

praská to

mysl se zlomila

 

strach

pud

hlína na víku

vztek

prudkost

hlína na víku

 

kopnutí snožmo

(kurzy sebeobrany a sokolská výchova prarodičů)

kopnutí snožmo

 

světlo

hlína v obličeji

hrobník si odplivne

Vy taky ještě žijete?

Tak se postavte tuhle do fronty.

 

Tři

 

první

se nebojí smrti

vlastně jen nechce cítit bolest

 

další

se nebojí bolesti

vlastně jen nechce se cítit divně

 

třetí

se nebojí divnosti

vlastně jen se chce bavit

 

Misijní území

 

Zaklekla a chopila se hadru. Vtrhla do praskajících hnízd a pukajících chýší, vydala drť ohrad napospas dravcům Mladí chránili staré, staří chránili mladé, vše marno. Kolonie rybenek padla.

 

Vstala. Lokla si z placatky ve výstřihu. Oka na svetru utíkala, ospalé kadeře stály. Vylila zčernalou vodu do mísy.

 

Zraněná rybenka se zoufale držela tuhého smotku prachu. Malström ji stáhnul i její němý výkřik.

 

Šla na nákup. S děravou taškou, v rozšmajdaných botaskách, vlnila se ve sklech výloh, holubi po ní pokukovali. Taky dva kopáči, svačili pivo. V supermarketu se nesla sousedka i s košíkem. Předběhla tu nánu a před jejími zraky koupila whisku, doktor nedoktor. Velkou krásnou láhev se zlatými písmeny. A čtyři housky. A ovocný čaj, černý rybíz. Poskakovala pak před sousedkou po cestě, až jí rozbolely kolena. Doma si musela na chvíli sednout.

 

V křesle zapraskalo. Po drátech se rozeběhli pavouci, aby alespoň něco urvali z vyhlídnuté kořisti. Moli se neklidně pohnuli. Jeden zamával křídly, pavouk ho probodl.

 

Uvařila si čaj a se špetkou spokojenosti upíjela. Sledovala fotky vnoučat. Málem je roztrhla i s obálkou, když přišly. Nejmladší vzala do ruky, aby viděla uštěpačný dětský úsměv. Je po mně, řekla si.

 

To nebyla pravda, umřela až za měsíc, když jí z přechodu odhodil rozespalý špeditér.

 

Rybenky vystavěly svou novou výspu. Nepadla příští týden při velkém úklidu. Velký úklid nepřišel, nepřišel ještě dlouho, dědicové se loudali v cizině. Na čas zvítězila jednoduchost přístupu, opakování stejných činností a stejných chyb. Evoluce se nekonala.

 

Muž, žena a míč

 

Uprostřed pouště ležel míč.

Přišli k němu muž a žena. Muž k míči přiběhl a pozoroval ho. Pak do něj strčil. Míč se kutálel, dokud se nezastavil o nerovnost. Muž do něm znovu strčil, silněji. Míč se kutálel, dál, dokud se nezastavil o nerovnost.

 

Žena pozorovala mužovo počínání a pomyslela si, že je dětinské: Nikdo (tedy žádná žena) něco takové nemusí dělat. Každý (tedy každá žena) přece ví, že když se do míče strčí, míč se kutálí, dokud se nezastaví o nerovnost.

 

Je proto škoda, že si neuvědomila, že kdysi dávno musel přijít první muž, který strčil do míče, aby zjistil, že se kutálí, dokud se nezastaví o nerovnost.

 

Časy se dějí

 

Časy se dějí

neboť stojím pevně

ne hlavou

ne boky

ale chodidly

zabořený do země

 

Stesk

Drážní opilecký popěvek

 

Oj oj oj

Hlava mě bolí

Položil jsem ji na okno vlaku

Dráty se hýbou, kola stojí

Na cestu naložil jsem se do koňaku

 

Oj oj oj

Srdce se mi div nerozskočí

Dráty se hýbou, kola točí

Vlak srdce uhání do soumraku

 

Dopplerův efekt

 

Noc rozetřela sůl v mouru

Můry se rvou o místa na zácloně

Semafory rozjíždějí tramvaje

 

Vteřinová ručička udeřila

až listí ibišku se hnulo

 

Myšlenky urvané z páteře

obskakují tapety

piští a chrochtají rozkoší

 

Nevisí na řetízku hodinek

vibrují kolem

 

Pečetidlo odkoply z milosti

narazily si palec

o kyvadlo zašmodrchané v písku

 

Piští a chrochtají bolestí

krouží sykot smířeného odboje

 

Neusednou k pilování nehtů

Radši oškrabují maltu z kolotoče

Předbíhají se ve frontě vývinu

 

Jména ztratily – schválně

Může se jim nanejvýš měřit rychlost

 

Postihnuté s úšklebky uvolní místo dětem

Fibonacciho králíci mizí po stezkách

stezky mizí za parapetem ve tmě

 

Vždyť noc rozetřela sůl v mouru

můry se rvou o místo na zácloně

a semafory rozjíždějí tramvaje.

 

 

 

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit