Prochor
V polích se uvolnily kry a plují
daleko od břehu láme se tenká tma
Tonoucím hlubiny chystají tenata
kováři kopyt chladné meče kují
V lesích se klátí dřevo vyděšené
do terčů pavouk vplétá samotu
Někdo kdo nežil stojí u plotu
stařičký kolouch oči vyvrácené
ke hvězdám
Zbyněk Ludvík Gordon