Viděn skrz igelit a odspodu
viděn srdcem
do kterého otiskla svůj chrup marnost
sotva poprvé uhodilo do žeber
srdcem bijícím jak o závod a na přeskáčku
- ach jak ty pauzy bolely!
To už nebyla arytmie
to se schylovalo k puklině...
Viděn okem toho puklého srdce
jeví se svět jako nepřetržitý sled sledování
Skrze poslouchanou symfonii
čteny skryté úmysly
Skrze verš přesouvaný na hrbu básně
přes poušť sypanou místo pískem
montovnami
obstaveno bankovní konto
Skrze graffiti stříkané co dvě vteřiny
na chytrou zeď
určeny dědičné genetické predispozice
in vitro i per rectum
To už není anomálie
to je jaksi setrvalý stav
Zde jako jinde
po nástupu každé nové generace s jásotem
vyvařené z agónie války
nebo z krevních tučnic revoluce
prošlého data
Tam jako tady
po každém jejím neodvratném sestupu
do mezigenerační pustiny
kterou se prohnal bělovlasý meteorit
s kosou
Všude a napořád porodnice rozťaté
duněním uren
V životě kladeném na misky slunečních vah
krátce vychýleni na stranu světla
V smrti dětinsky brané na lehkou váhu
jednou provždy smýknuti do tmy
cípem půlměsíce
A všude a napořád od prvního
výkřiku hrůzy až k poslednímu střeženi
kamerami se záznamem…
Střeženi kamerami se záznamem
budete na tom záznamu úplně sami
Sami uprostřed zasíťovaných měst
škrceni bez soucitu lasem stesku po čemkoli
co by se podobalo odpalovací rampě
Pryč odtud ale kam…
všude jen nádory odvěké nepříčetnosti
kdo se kam vláme dřív a povraždí ty druhé
Všude nařizované přivykací kůry
na paramilitární nenávist znamenanou
oharky šípového kříže
Na dobrmany promenující se po ulicích
v paintballových maskách
Na zóny bez LGBTQ+
zanášené do map plivanci referentů
katastrálních úřadů
Sami uprostřed zaplombovaných okresů
vymlácených z bolavých dásní krajiny
silničními závorami
Za nimi
přikurtováni k pojízdným postelím
budete se dusit nádechy vlastních výdechů
a pološílení škubat koženými pouty
Nepovede to k ničemu
jen rozevírající se ledová tlama kómatu
zamrazí na temeni
Takhle zoufale sami budete
uprostřed krajů žup a vojvodství jizvených
ohněm středověkých loučí
uprostřed mladých regionů rvaných
hrubou silou ze starých celků
Uprostřed masožravých států
odkud na kost vyhublá justice prchla
škvírou pod jatečními vraty
a vaši vládci zůstali konečně sami
jak si po staletí zbožně přáli
Střeženi kamerami se záznamem
budou vaši zbožní vládci na tom záznamu
rozostřeni k nepoznání
ve jménu anonymní odpovědnosti
A tedy žádné odpovědnosti
za tisíce mrtvol nametených na hromadu
jako střepy z roztřískaných půllitrů
Za tisíce mrtvol
jejichž kardiostimulátory stojí zato
vydolovat ze studených prsou
a ještě zatepla je zpeněžit
Střeženy kamerami se záznamem
budou obchodní transakce na tom záznamu
obratem vyvraceny zvratky posluhů
cizích mocností
Vyvraceny a třepeny čepelí deset tisíc let
broušenou o bezduchý diamant
hamižnosti
Třepeny a nakonec zauzleny špínou
jako střapce na okrajích prošlapaných koberců
v radioaktivitou zalitých předpokojích
nukleárních udíren
Vyvráceni roztřepeni a zauzleni
zůstanete sami
Páteře pokleslé tíhou bezmoci
už neunesou duté pomníky mozků
Klouby drkotající ve vydřených jamkách
už neobtočí údy kolem jiných těl
v milostném chvění
Oči namotané zvnitřku na spečené řasy
už nikdy nezahlédnou ten jemný okamžik
stojící na počátku zrady
A někde nad tím vším obehnáni plexisklem
řinoucím se z podboží tribuny
budou ti s prackami smočenými ve vaší hrudi
dál řečnit o přebrané míře v nadutosti
a dál svrchu netečně chlístat její metastázy
na roznětku vaší masochistické bezvýznamnosti
Kdosi pod tribunou odjistí granát
jiný blb mu zatleská
A pak už jen pár pokřivených záběrů
na hloučky smějících se dětí
zachumlaných do neúprosně scvrklé kůže
starců…
(březen – duben, 2021)
