(básně z nové sbírky)
K vyjasnění
V šedivém ránu
vábí mě
bezelstný úsměv
Buddhy
rozkročený vesmírem
nespočetné
množství rukou
podpírajících
nebe
jednu
cítím pokojně
na rameni
přes vzývané i prokleté
chrámy
staletí
Opilý básník
To když
slova klouzají
po vlně
přelévají se
rozplynou
znovu vzedmou
do výšky
měsíc
na skluzavce
opilý
básník v tříšti
vlnobití
Slabá chvilka
Duše
bezedné moře záchvěvů
úskalí
příbojů peřejí
vlna za vlnou
v každé
kapka pro štěstí
stín stínů
světlo světel
Bez názvu
…
vykousaná
a dílčím pokušením
šněrovaná
proč předem
ukončená
Bible
člověka
...?
Sezónní výkyv
Posílám
po ptácích hádanku
mrákot
z pylu
polétavý prach
k popelu
chrlící sopky
dech
výdech
ech
Měsíc na dosah
Půlměsíc
vycouval z noční oblohy
k srpku
zpozorněl
až opět narůstal
k novoluní
uvízl
v drápech signálních
pastí
jak delfín v průzračných
vodách
komety
mrskaly světélkujícími
chvosty
Slunce
zuřilo ohnivou
bouří
Prchám
Hlídám
krajinu buddhistický mnich
dávných dob
prchám
mezi městy do hor
ke stromům
nekonečno
stálice vyvřelých sopek
Středohoří
prach
poutníků zmrtvýchvstání
a dál
Pirueta
Zakázka
svět na okamžik
z díže
do díže z klínu
do klínu
sněhová mračna
pod Sluncem
a pak
mezi tím jen tak
pirueta
Světlo ve mně
Až se zvětší světlo
dne
a ztmavne tma
tmoucí
vyrazím na spáleniště
slov
dotknu se čela
snu
smršť umělých
svodidel
zhasne v hájemství
stromů
bez obav
sníh padajících
vteřin
Proč krajina
Krajina
jak mršina odmrštěná
pošlapaná
k zatracení
bůhvíproč
posvěcená hýčkaná
pyšní se
středobodem
dunící moře
veršů nikým nikdy
nedobraných
ze dna
vyplouvaných
Kacířská otázka
Tak o to jde -
vysedět vejce a uvařit natvrdo
vymalovat si
barevný svět
...?
Toulavá
Pero
se zadrhlo
trčí
mezi nebem a zemí
krčí se
bezmocí pod náporem
zemské tíže
kapky
deště v divokých
peřejích
potlačovaných
slz
překotně
jak navždy
rozdychtění
stromů
v sychravém
ránu mezi haldami
rozvrácených
krajin
Co mě tu drží...
Čas mě průsvitně
objal
největší z přátel začal
klábosit
nic zdá se být větší
i menší
než všechna nanicovatá
Nic
kámen se rozpadá
v prach
z prachu Božíme
na Zemi
vším nám přerůstá
přes hlavu
a my propásnem
NIC