Léto a zima

je horko v kalužích
v nich dřímá tvoje smrt
tvé tóny hrůzou rozchechtané
jen bídu koktají
a dlaně průsvitné
toho deště
co jen jednou promluví
ti na oplátku zatleskají
je horko v kalužích

je smutek po růžích
a zima hrobařík
tě na potkání za nos chytá
a vločky třepavé
což nikdy nespatříš
tě zlatobíle obtáčejí
je smutek po růžích