Milí přátelé,

zdravím Vás po delší době. Jelikož jsou před námi sváteční dny, ke kterým sice velká část lidí nemá úplně kladný vztah, avšak nakonec jsou z nich prakticky všichni tak nějak naměkko, obracím se k Vám.

Psát o Vánocích je obtížné proto, že je člověk na rozpacích, když neví, co má napsat, aby to nebyla jen samá už mnohokrát opakovaná klišé. Takže aby to znělo aspoň trochu originálně, zkusím to v oblasti, která mi není nijak blízká, totiž v říši hudby. Zde máme svátky Vánoční spojeny v lepším případě s koledami, v tom horším s písničkami jako Veselé vánoce (podle úvodních slov známější jako Vánoce, vánoce přicházejí), která vyhrála v anketě o nejhorší vánoční píseň. No, zpívali jsme ji ve škole a mně připadala zábavná... Ale o tom jsem psát nechtěl. Co mě zaujalo ma vánoční hudbě, jsou roráty.

Jsou to duchovní adventní zpěvy, zpívané v kostelích, nejčastěji brzy ráno. Proto se asi netěší velkému zájmu ani oblibě, nicméně mají tradici několika staletí, vlastně už od středověku (kam se hrabou koledy!) Pozoruhodné je i to, že roráty jsou českou specialitou, neboť sousední země nic takového neznají. No a tady bych mohl skončit- snad to někoho přivede k zájmu o tento druh hudebního odkazu našich předků a tím i k rozjímání o původně křesťanském původu Vánoc. A rozloučím se tradičním: Pokoj lidem dobré vůle.