Pokud jste ještě neviděli film Karla Strachoty "1989: Chceme dýchat" a jste z Prahy a okolí, máte možnost v pondělí 4. března v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1. Promítání začíná v 19 hodin. Více zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/index/kalendar/2387/film-karla-strachoty-1989-chceme-dychat
A o čem film je? O tom mluví sám jeho režisér Karel Strachota v rozhovoru pro medium.seznam.cz (8. 11. 2023), kde na otázku "proč právě Teplice" odpovídá: "Film se odehrává v osmdesátých letech a věnuje se hlavně dvěma tématům: nezávislé kultuře a stavu životního prostředí. Obě jsem nosil už delší dobu v hlavě a hledal, jak je uchopit. Severní Čechy byly nakonec logickou volbou. Na severu se lidé dusili, smog a inverze je doslova zabíjely. A teplický specifický punk a místní alternativní kultura jsou legendární. Velkou inspirací pro film byl příběh mého dlouholetého přítele, jehož osud tvoří osnovu filmového vyprávění. Hodně jsem promítl i svoje vlastní zážitky. Dalším důvodem pro výběr Teplic byly represe namířené proti mladým lidem, kteří ve městě žili. Pro normalizační režim představovali „závadovou mládež“, a to kvůli tomu, že chtěli žít svobodně a v souladu se svými ideály. Proto byli různou formou šikanováni, pronásledováni a někteří také drakonicky potrestáni." Nezbývá než dodat, že oním jeho dlouholetým přítelem je Pavel Rajčan, kurátor sbírky autorských, výtvarných filmových plakátů Terryho ponožky, spoluzakladatel a provozovatel kina Aero, Světozor a filmové distribuční společnosti Aerofilms, autor básnických sbírek.
Vážení a milí přátelé,
konec roku je tu neodvratně jako každý rok.
My, jakožto kulturní instituce máme vždy něco v rukávu.
Je to především vystoupení Ivana Klánského s jeho synem Lukášem v Pianotéce tento čtvrtek od sedmi hodin!
Pár posledních míst je ještě k dispozici... neváhejte!
Číst dál: Vystoupení Ivana Klánského s jeho synem Lukášem v Pianotéce
V knize Zero Gáta autor formou navazuje na básnické prózy, které publikoval v devadesátých letech minulého století. Imaginace se uvolňuje naplno, snový příběh nesmrtelného poutníka, který se jaksi mimoděk stane detektivem uprostřed Velkého případu, dosahuje parametrů surrealistické tvorby. Jak tomu u Murrera bývá, kniha se hemží pitoreskními, bizarními postavami, úhlavním nepřítelem je detektivu Gátovi škorpion Cháron, hlavním pomocníkem černý pes Titán z Oficia. Zero Gáta je jako Labyrint světa, jenom na konci neočekávejte žádný „ráj srdce“, Murrer zvolil konec konců, konec definitivní. Ale u tvořícího Murrera nemůžete brát za bernou minci vůbec nic, takže ani definitivní konec nutně nemusí bránit dalšímu pokračování děje.
Nedílnou součástí díla jsou básníkovy koláže, ilustrující jednotlivé kapitoly příběhu.
Kniha Vulturnus obsahuje básně Ewalda Murrera staré více než čtyřicet let, promíchané s básněmi mladšími, některými i velmi mladými. Uvedené básně jsou všelijaké, některé veselé, jiné vážné - pro každého něco.
Setkáte se s řadou nevšedních postav. Třeba s Dzidrou Bumbierisem, žákem rižského gymnázia, zamilovaným panem Líbrbauchem, robotikem Kelmetym, akademiky Trilobitovem a Kalamurnovem, Žbrabadou, leštičkou střepů Zeinou Floe, hnusným Vražprstem či uplakanou Francescou Sullou.
Slovenský komisař maďarského původu Ujlaky-Férfinský, specialista na jednoduché úkoly, vás vtáhne do komplikovaných kriminálních případů a s anonymním světoběžníkem (snad samotným Ewaldem Murrerem) navštívíte všelijaká další interesantní místa: hotel Château du palais Grandiose, Modrou zátoku u Gelendžiku, anglické kvasírny jablečné šťávy, únorovou Florencii, či dokonce tajemný a znepokojivý Konec světa.
Vulturnus je suchý a teplý jihovýchodní vítr, vanoucí k Evropě z Afriky. Římany býval ztotožňován s bohem Vulturnem, bytostí s hlavou divého muže a tělem supa. Vulturnus znali i Germáni, kteří ho zpodobňovali jako ženoucího se vlka s planoucíma očima a věřili, že má moc odfouknout vše nemocné, falešné a zlé.
Ať vítr vane! Lasst den Wind wehen! Nech vietor fúka! Hadd fújjon a szél! Que le vent souffle! Lascia che il vento soffi!
Strana 5 z 8