Novou sbírku teplického básníka právě vydalo nakladatelství Paper Jam Milana Hodka.
* * *
Zapomenutá úvozová cesta
lemovaná stařičkými hrušněmi
vybíhající z kraje vsi
směrem
k nedalekému městu
Jenže po čtvrthodině chůze
náhle uťatá
končící uprostřed louky
divoké lučiny sloužící
co pastvina kravám
Cesta „odnikud nikam”?
Cesta „odtud nevímkam”
Hle
moje cesta
* * *
Odlehlá úvozová cesta
lemovaná přestárlými hrušněmi
s konturami
temných křivolakých korun
jak barokní sochy
na stařičkém mostě...
Zas a zas se sem vracím
Zažívám tu cosi
(víc neprozradím)
Je to můj
prastarý most...
* * *
Patchwork přimknutých polí
na táhlém svahu k Hazmburku
již sám o sobě zve
a vábí k výstupu
Ale zůstaňme ještě dole –
nevelká spartakiáda chmelnic
s texturou kukuřičných lánů
s texturou řepky olejky
S řekou jež při západu slunce
mění se v opravdovou lávovou řeku
věrnou svému jménu
Oharka – žhoucí oharek
* * *
Vzdáleni od nejbližší vsi
v rozvleklých serpentinách
potkali jsme s manželkou
osamělou postavu
jakousi ženu
středního věku
Oboustranně překvapeni
nenadálým setkáním
osamělostí uprostřed krajiny
pozdravili jsme se
* * *
Tiché zákruty řeky
se stříbrem zpomalených proudů
kde uslyšíš leda vlastní dech
Kačeny divoké
nechtěně vyplašíš
A přijde-li ti povědomé
splývající proutí
bizarně pokřivené smuteční vrby
Znamená to
že už jsi tu nejspíš
někdy byl
* * *
V nedávných dobách
kdo by se nadál
že nám jednou
nad hlavami přeletí
volavka a kormorán
Nad sítinou spočine
ledňáček
* * *
Prázdná náves –
kde (popravdě)
zatím nikdy
nepotkals živáčka
Kde hlasitě mlčí
základní kulisy –
zešedlá průčelí
nízkých domků
Ohyb silnice
s jednoduchou křižovatkou
stoletá lípa
se starou lavičkou
Na vratech vývěska
s inzercí výkupu
králičích kožek
Kde vítr
skučící z polí
nahání první
podzimní listí
* * *
Osamocená nádražní bouda –
ošumělá dřevěnice
na vyfičené pláni
Trámy - prkna - fošny
fortelně sroubené
před sto lety
Dodnes
tu tiše stojí
na dohled Středohoří
Vrásčitost dřeva
* * *
Co pohledával
ten člověk v polích?
Odkud šel? A kam?
Vždyť
nevedou tam žádný cesty
V hlubokých brázdách
jako by vrávoral
(Ale ne –
tam každý vrávorá)
Odněkud někam šel
se sebou sám
